Dominikánský klášter v Chebu
Architektonický návrh na revitalizaci dominikánského kláštera v Chebu, 2. místo v soutěži
Rok 2015
Autor: Kateřina Frejlachová, Martin Špičák, Tadeáš Říha, Michal Říha
Dominikánský klášter v Chebu má díky své výsostné poloze potenciál tvořit atraktivní těžiště, stát se (opět) centrem kulturních, společenských i vzdělávacích aktivit a oživit tak nejstarší část města, která dnes zůstává vzhledem k absenci důvodů pro trávení času na okraji zájmu místních obyvatel. Podstatu kláštera a jeho základní hodnotu vidíme v charakteristické "srostlici" různých typologií – míst a funkcí se svébytnou atmosférou – a v jejich vzájemné synergii a provázanosti, která umožňuje koncentrovat různorodé aktivity pod „jednu střechu“. K tomu, aby se klášter stal kýženou součástí života i struktury města, jej navrhujeme otevřít, zpřístupnit a zprostupnit tak, aby areál plynule navázal na síť významných veřejných prostranství města.
Očištění - Propojení - Adaptace
Prvním krokem je oprášit existující logiku architektury kláštera. Odhalit a zbavit nevhodných nánosů zmiňovaný „cluster“ typologií tak, že ze zdánlivého chaosu vystoupí srozumitelná a čitelná soustava charakteristických stavebních částí, souvislých celků a míst.
Vnitřní otevřené prostory, ambit a dvůr, zpřístupňujeme veřejnosti sérií několika drobných intervencí. Vytváříme tím alternativní pěší propojení městských prostranství skrz areál kláštera a příležitost pro alokaci komerčních a sociálních služeb do nového vnitřního parteru kláštera. Nový průchod také umožní návštěvníkům vnímat působivý narativ typologie kláštera, která se postupně mění z monumentálního městského konventu v nenápadný řadový dům na náměstí.
Adaptace charakterizuje dovybavení kláštera pro zvolené využití, zabydlení. Díky předcházejícím dvěma krokům nejsou potřeba žádné velké změny. Vrstvu adaptace vystihují nové povrchy, výplně otvorů, vybourané příčky a prvky technická infrastruktury, například nové pobytové schody v rajském dvoře. Principy návrhu - očištění, propojení a zabydlení se uplatňují i při návrhu prostranství mimo klášter. Areál provazujeme s okolím, s městem, a tato fyzická provázanost se neprojevuje jen pouhou prostupností, ale i tím, že klášter může navazující veřejná prostranství aktivovat.
